first impressions from Malta

Čas tu neskutečně letí a já jsem už skoro na konci mého prvního týdne stráveného na Maltě! Právě sedím v jedné kavárně, mám sluchátka v uších a užívám si nádherný výhled na moře. Troufám si říct, že už jsem se tu zabydlela, zvykla si na rodinu, chod školy, zapamatovala si jména spolužáků. Trefím dokonce i do školy, do obchodu a zpět! Přestala jsem se ztrácet ve všech těch malebných uličkách, které tu mimochodem vypadají všechny stejně. Našla jsem si tu pár fajn přátel, se kterými trávím většinu volného času.

V prvních dnech jsem zahájila hon na kamarády. V mojí jazykové skupině "advanced" jsem skoro jako Alenka v říši divů. Průměrný věk mých spolužáků je přibližně třicet let. Ve třídě má převahu Kolumbie, Španělsko, Itálie a Rusko. Jsem tam sice nejmladší, ale zdaleka ne nejslabší! V prvních minutách obvykle probíráme různá politická témata, novinky ze světa, nebo historické údálosti. První dny jsem byla z výuky dost překvapená, protože se poměrně dost liší od minulého roku, kdy jsem navštěvovala jazykovou školu English in Chester. Ale o to větší výzva to pro mě je!

Společnou řeč jsem našla hned první den se spolubydlící z Francie. Manon je o rok mladší, ale skvělá kamarádka, která mě provedla městem, ukázala nejbližší obchod a seznámila s druhou spolubydlící, kterou je Káťa z Prahy! Ouje! S holkama jsme včera strávily super odpoledne v Cinnabonu, kde jsme si vychutnávaly výborné Chillatas. Jinak se vídáme u večeří a snídaní, které máme společně v naší host family. Maria - naše "mamča" vaří skvěle. Večeře jsou rozmanité, lehké a chutné! Jedinou výtku bych měla ke snídaním, které tvoří jen výběr ze tří druhů müsli/křupinek, které jsou bezpochyb plné cukru a jejich výživová hodnota je někde pod bodem mrazu. Proto jsme s Manon nakoupily vločky a dneska ráno uvařily skvělou ovesnou kaši! Po zbytek týdne si nakupuji jogurty s ovocem, nebo přežívám na křupkách. #healthylifestyle

Další francouzskou kamarádku jsem si našla hned druhý školní den, kdy jsem sebrala odvahu, vykročila ze své komfortní zóny a prostě za ní přišla. Well done, Teri! Společně jsme se (neúspěšně) pokoušely najít nějaký větší supermarket, kde bychom si nakoupily třeba ovoce, zeleninu, těstoviny a jogurt. Supermarkety tu nejspíš nevedou, takže jsme skončily na jedné z laviček na promenádě ve vedlejším městě Sliema. 

Dnešek zase utekl jako voda. Dopolední hodiny ve škole mě bavily více, než ty předchozí a byla jsem opravdu ráda, že se můžu konečně zapojit do debaty. Oběd jsme si ukuchtily společně s francouzskou u ní doma na rezidenci. Nevěřili byste tomu, jak můžou být dobré obyčejné těstoviny s pestem!

Mé cíle pro nadcházející dny jsou:

• najít Lidl ve vedlejší vesnici a neztratit se
• vyrazit k moři (a neztratit se)
• vyzkoušet školní kantýnu
• nachodit alespoň 10 000 kroků za den
• chytit bronz

Tak mi držte palce! Jak se máte vy?