MALÝ PRINC // THE LITTLE PRINCE

O Vánočních prázdninách jsem se dokopala k tomu, abych trošku pohnula s mojí maturitní četbou. Vybrala jsem si knížku Malý Princ, která vánoční atmosféře přidala třešničku na dortu a opravdu mě okouzlila. Rozhodla jsem se sepsat stručný obsah děje, kterým si později knížku připomenu. Článek je ale i pro vás, kteří jste malého prince ještě nečetli. Dle mého názoru je to jedna z knížek, kterou by si měl přečíst každý. Knihu jsem přečetla za jedno odpoledne, ale autorovy myšlenky se mi ukotvily v hlavě a já se začala na svět dívat zase z trošku jiného úhlu.

autor a ilustrátor: Antoine de Saint-Exupéry

Malý princ je nejznámější dílo tohoto francouzského spisovatele. Autor v díle poukazuje na lásku, upřímnost, opravdovost a lidskost, také protestuje proti násilí a válce.

Knížka je metaforický příběh o odpovědnosti, přístupu k životu a o vztazích mezi lidmi. Setkání s Malým Princem je setkáním s tou lepší částí našeho já, s dobrem, které je v každém z nás. Malý Princ přichází z neznámé planety a snaží se pochopit lidský svět a vypráví autorovi knihy tajemství své životní pouti. Poukazuje na skutečnost, jak jsou lidé hloupí, když chtějí ovládat přírodu, a touží si vše přivlastnit. Snaží se zesměšnit vlastnosti jako egocentrismus, materialismus, racionalismus a závodění s časem. Všechny tyto lidské vlastnosti podle něj bezvýznamné v porovnání s láskou, přátelstvím a lidskou solidaritou. Dílo vede k zamyšlení nad pravými hodnotami našeho světa.

Autor tvoří knihu jako vzpomínku na setkání s malým princem, jenž výrazně ovlivnil jeho život. 

Začíná vzpomínkou na dětství, kdy nakreslil zavřeného a otevřeného hroznýše. Dospělí však jeho kresbu vidí jako klobouk a zde začíná autorův první rozpor se světem dospělých. Vypravěč je zklamán a ztrácí motivaci ke kreslení. Stává se z něj pilot a cestuje po všech zemích. Potkává malého prince, který přicestoval z malé planetky B612. Seznámí se, princ začne vyprávět, jak se na Zem dostal. Poví letci, autorovi příběhu, že pochází z planetky, na které jsou jen tři sopky a jedna růže.  

Tráví svůj den péčí o ně, preventivně vymetá i vyhaslou sopku (protože jeden nikdy neví) a na zbylých dvou si vaří snídani. Dále vytrhává baobaby, které by mohly planetu zničit. Princ je zamilovaný do růže, stará se o ni, ale růže je velmi domýšlivá a pyšná. Domnívá se, že je jediná svého druhu. Malý princ poté opouští domov, aby poznal vesmír. Při své cestě navštíví šest dalších planetek (číslovaných od 325 do 330), každá je obývána jiným dospělým. 

Nikdy nedokáže pochopit jednání jiných sobeckých lidí, kteří myslí jen sami na sebe. Asi jeho nejkrásnější vlastností je představivost. Naznačuje, že vše nelze spatřit pouze očima, ale musíme hledat i srdcem. Nesoudí, naopak nám ukazuje, jací doopravdy lidé jsou. Je jen na nás, jestli se dokážeme poučit ze svých chyb...

Po příchodu na Zem, potkává hada, který mu vysvětlil, kde právě je. Zjistí, že květina, o níž se doma strašně úzkostlivě stará, existuje na Zemi v hojném počtu. 

Je zklamaný, protože si myslel, že má ojedinělou květinu. Zničehonic se objeví liška. Postupem času si vytváří  pouto a stávají se přáteli. Malý chlapec pochopí, že růže, kterou má doma, je jedinečná, protože je jeho. Malý princ potká poprvé také lidi. Setká se výhybkářem a obchodníkem. Poté potká našeho pilota, jemuž vypráví všechny své zážitky...

Princ je už velmi smutný, chce se totiž navrátit domů. Vysvětlí pilotovi, že jeho cesta bude velmi těžká, proto s sebou nemůže vzít své tělo.

V písku se zableskl had a v noci se duše prince vrátila na svou planetku za květinou...

obecná charakteristika díla: 

literární druh: epika (filosofická pohádka)

jazykové prostředky:

spisovný a jednoduchý jazyk

přímá, nepřímá řeč, vnitřní monology letce

často použity jazykové prostředky jako metafora, personifikace, hyperbola, symboly... (liška = chytrá; růže = krásná; baobab = expanzivní a pustošivé zlo)

děj se vyvíjí chronologicky, ale autor na tyto událostí vzpomíná = retrospekce; ta je použita rovněž při vyprávění malého prince

ich-forma, ve vyprávění malého prince er-forma

27 krátkých kapitol číslovaných římskými číslicemi

často proloženo kresbami autora

ukázka: 

Pomalu jsem vytahoval vědro až k okraji. Postavil jsem je na roubení pěkně do rovnováhy. V uších mi stále zněl zpěv rumpálu a ve vodě, která se dosud chvěla, jsem viděl chvějící se slunce.

"Toužím po té vodě," řekl malý princ, "dej mi, prosím, napít..."

A tu jsem pochopil, co hledal.

Zvedl jsem vědro až k jeho rtům. Pil se zavřenýma očima. Bylo to líbezné jako sváteční den. Ale tato voda byla docela něco jiného než obyčejný pokrm. Zrodila se z pochodu pod hvězdnou oblohou, ze zpěvu rumpálu a z úsilí mých paží. Byla srdci tak milá jako nějaký dárek. Když jsem byl malý chlapec, světlo vánočního stromku a něha úsměvů, to vše dodávalo vždycky zvláštní záři vánočnímu dárku, který jsem dostal.

"U vás lidé pěstují pět tisíc růží v jedné zahradě," řekl malý princ, "a přece tam nenalézají to, co hledají..."

"Nenalézají...," odpověděl jsem.

"A přesto by mohli najít, co hledají, v jediné růži nebo v trošce vody..."

"Jistě," odpověděl jsem.

A malý princ dodal:

"Ale oči jsou slepé. Musíme hledat srdcem."

citáty:

„Správně vidíme jenom srdcem. To, co je důležité, je očím neviditelné."

„A pro ten čas, který jsi své růži věnoval, je ta tvá růže tak důležitá.“ „A pro ten čas, který jsem své růži věnoval...,“ opakoval malý princ aby si to zapamatoval. „Lidé zapomněli na tuto pravdu,“ řekla liška. „Ale ty na ni nesmíš zapomenout. Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal. Jsi zodpovědný za svou růži...“

„Dospělí sami nikdy nic nechápou a děti to hrozně unavuje, stále a stále jim něco vysvětlovat. Děti musí být k dospělým hodně shovívavé.“

Je nějaká kniha z maturitní četby, kterou jste si zamilovali? Jaké knížky jsou vaše oblíbené?