last sunny days in Malta

8.9.19

Jak jsem psala v minulém článku, můj konec prázdnin byl opravdu náročný. Po kontrole v nemocnici mě čekala jen brigáda, brigáda a brigáda. Jo a ještě brigáda. Chodila jsem na dvanáctihodinové ranní i noční směny do fabriky, kde jsem monotónně přendavala tubičky z pásu do krabice. Ale nestěžuju si! Díky těm necelým dvou týdnům jsem se seznámila s novými lidmi, nabrala další zkušenosti a vlastně si vydělala celkem dobré peníze. Poslední prázdninový den jsme s přítelem a rodiči vyrazili na Soundtrack do Poděbrad, který jsem si moc užila! Dnes už je za námi první školní týden a mě čeká poslední, maturitní ročník na našem gymplu

Tak pojďme na chviličku zapomenout na všechny slasti, strasti a povinnosti, které máme před sebou, a ještě se naposled vraťme do těch teplých, slunečných dní, které jsem strávila na Maltě!


Po sobotním brunchi se Saule jsem se rozloučila se spolubydlící Alex z Polska a s mojí host family, na kterou budu vždycky s láskou vzpomínat. Sbalila jsem si svých pár švestek a z města Gzira se přestěhovala do městečka Zejtun, které se nachází na jihu ostrova. Chvilku jsem bloudila po městě a hledala místečko, kde bych si mohla chvilku sednout, vychutnat si kafe, sepsat článek a počkat na rodiče, kteří se za mnou stěhovali z jiného maltského městečka. 

Společně jsme se přesunuli do našeho Airbnbčka, něco málo snědli a vydali se navštívit kamennou pláž s přírodním bazénem St. Peter's pool na jižním pobřeží Malty. 



Malta photo diary

19.8.19

Ahoj! Od včerejška jsem už doma, právě teď mířím (snad naposled) na kontrolu do nemocnice a troufám si říct, že pro mě prázdniny dnešním dnem končí. Čeká mě už jen brigáda a autoškola (také snad naposled). Moc ráda bych se tu ale poohlédla zpět a zrekapitulovala si mé poslední dva týdny strávené na Maltě. Let's get into it!

Po sobotním výletu na ostrovy Gozo a Comino jsem se v neděli jen poflakovala po Gziře a Sliemě - městech, které byly centrem téměř veškerého studentského dění. Samozřejmě jsem nevynechala nákupy v Zaře a toulky maltskými uličkami, které mi stále nabízely krásný pohled na všechny ty barevné balkóny. Kromě odjezdu tří spolubydlících z Polska se o víkendu nic přelomového nestalo.

V pondělí ráno jsem se jako vždycky vydala do naší jazykovky, kde mě čekal poslední týden studia. Ve třídě nám přibyly holky z Kolumbie, Brazílie a asi šedesátiletá paní z Polska. Poslední týden ve škole jsem si užila asi nejvíce. Byla jsem už úplně rozmluvená, zvyklá na spolužáky a učitele a většinou to byla Saule a já, kdo nahlas přednášel své názory před třídou. Bavili jsme se o národnostních rozdílech, o Praze, o filmech, o našich babičkách a jejich vyprávění o tom, jak za komunismu u nás nebyly banány. Přála bych vám vidět překvapené výrazy Kolumbijců, kteří kdykoliv jen vytáhnou ruku z okna a mají fresh juice. 


Do naší host family přibyly další dvě cestovatelky. Jedna slečna ze Španělska (kterou jsem sice tipovala na sedmnáct, ale nakonec z ní vylezlo, že jí je dvacet šest) a šestnáctiletá Alexandra z Polska.

Úterní večer byl B O Ž Í. S mojí litevskou kamarádkou jsme se dohodly, že si dáme noční plavání. Po večeři jsme se sešly na pláži mezi Gzirou a Sliemou, kde jsme při západu slunce plavaly v krásně teplé vodě, probíraly nejrůznější témata od školství až po potraty (při banálních konverzacích si nejlíp procvičíte slovní zásobu!) a užívaly života. 
Cestou domů, okolo desáté večer, jsem už jen přemýšlela nad tím, jak jsem šťastná, spokojená a vděčná za všechno a všechny, co kolem sebe mám. A také jsem se těšila na rodiče (asi stárnu, ale fakt jsem se jich po těch dvou týdnech a půl skoro nemohla dočkat), se kterými jsem se měla brzy potkat. 

Gozo & Comino

11.8.19

Ahoj! Včera večer mi psali prarodiče se stížností na moji neaktivitu na blogu. Prý už pár dní čekají na nový článek a já furt nic. Tak jsem tu! Poslední dny jsem vůbec nestíhala nic přidávat, protože jsem byla hrozně busy.


 V sobotu 3. 8. jsme s mojí kamarádkou z Litvy podnikly výlet na ostrovy Gozo a Comino. Vstávala jsem brzy ráno, abych včas dorazila na autobusovou zastávku ve vedlejším městě Msida, kde byl náš meeting point. Nastoupily jsme na linku 41, která nás za přibližně tři čtvrtě hodiny převezla do Cirrkewy, odkud z přístavu vyplouvají lodě a trajekty na oba maltské ostrovy. Se Saule jsme chtěly navštívit turistickou atrakci Blue Lagoon na menším ostrově Comino. Na Instagramu vypadala modrá laguna jako z pohádky. A to bylo něco pro nás, žejo.

Zaplatily jsme si výletní loď, která nás vezla kolem krásných útesů a jeskyní, které lemovaly oba ostrovy. První zastávkou byl zmiňovaný neobydlený ostrov Comino, který je rájem pro šnorchlování a potápění. Kromě Saint Mary’s Tower - opevněné strážní věže tu nenajdete skoro nic. Ostrov se rozléhá na tří kilometrech čtverečních. Viděly jsme lehátka, slunečníky, sprchy, toalety a několik stánků se suvenýry a občerstvením. Největším lepidlem na turisty je opravdu nádherně modrá, průzračná zátoka, kde jsme se vykoupaly i my.



Našly jsme si místečko na útesech, odkud jsme skákaly do vody a fotily se o sto sedm. Samozřejmě jsme nemohly připravit naše followers o fancy fotky nekoupit předražené drinky ve vydlabaných ananasech. Pokud přemýšlíte nad návštěvou Malty a případným výletem na oba ostrovy, doporučila bych vám vyrazit co nejdříve ráno, protože v poledne byl už celý mini ostrůvek totálně přelidněný. Proto jsme se přeplavily na druhý, větší a obydlený ostrov Gozo.

Malta update

4.8.19

Právě sedím ve vedlejší vesnici Sliema v nákupním centru The Point. Objednala jsem si Iced Chai Latte v Costě a musím říct, že je to nebe v hubě. Nic lepšího jsem v Costě snad ještě nikdy neměla. A kam se hrabe nějaký Starbucks.  Z Costy mám výhled na obchod Baťa. Po dvou týdnech se tu cítím fakt jako doma! 

Dnes se píše neděle 4. srpna. To to letí, co? Absolutně nechápu, kam se poděla ta první půlka prázdin a jak je možný, že je už srpen. V polovině není jen naše studentské dvouměsíční volno, ale i můj pobyt tady na jihu. Podzim, škola a Vánoce klepou na dveře! Dost strašení pojďme se podívat, co se dělo tenhle týden. 
Minule jsme skončili u úterní working session s mým kámošem z Francie - Edem. Ve středu jsme se se Saule vydaly na procházku neznámo kam. Daly jsme si sraz v nedaleké Msidě, kam jsem se díky schůzce konečně dokopala podívat. A dokonce jsem tam i trefila! Šly jsme podél pobřeží do Gziry. Jako cíl jsme si nakonec vytyčily Cinnabon, kde jsme nemohly nezkusit jejich skořicové rolky. A neudělaly jsme chybu.

greetings from Gzira

30.7.19

Ahoj všichni, jak se máte? Chtěla jsem vám moc poděkovat za komentáře u minulého článku, moc mě to potěšilo! Ale asi vás zklamu - Lidl jsem nenašla. Upřímně, celé hledání nějakého většího supermarketu jsem vzdala. Smířila jsem se s místními minimarkety, kde se dá sehnat skoro všechno za pár korun. Na ceny tu už raději nekoukám a užívám si dovču.