The difference between the Czech Republic and England

Dnes jsem se rozhodla, že místo vyprávění se pokusím sepsat pár rozdílů mezi Anglií a Českem. Co má Anglie a my ne?

1. Nevyzpytatelné počasí.

Naučila jsem se tu, že vyndávat děštník z tašky se nevyplácí. Také jsem již pochopila, že předpověď počasí tu nemá žádný význam. Můžete projet všechny aplikace, radary, strkat ruku z okna a stejně vám to nepomůže. Každý den, opravdu každý den, se najde chvíle, kdy budete buď mrznout a proklínat se, proč nemáte mikinu, dlouhé kalhoty a ponožky, nebo vám bude nesnesitelné teplo. Pokud je jasno a bez mráčku, ujišťuji vás, že za chvíli bude pršet a foukat studený vítr a naopak. Brzy jsem si zvykla na to, že se do počasí nikdy netrefím. Pravidlem je, že počasí udělá přesně to, co nejméně čekáte a potřebujete.

2. Cihly. Cihly všude.

Druhý bod opět není žádná novinka, ale nemohla jsem ho vynechat. Všechny budovy si tu jsou podobné. Většina je z cihel, zbytek jsou stylové červenohnědé domy z viktoriánské éry. Ve škole jsme vedli konverzaci na toto téma a na někoho to působí depresivně, smutně. Mně se líbí, jak je všechno uspořádané, stejné a sladěné. Například Tesco, které u nás vypadá jako obyčejný supermarket, je tu zasazené, schované do cihlového obalu a vůbec se nevypadá jako něco, co by ničilo zdejší architekturu.

3. Make-upy od odstínů sněhu po odstíny černé díry.

Anglie je multi-kulturní země, kde kromě světlých evropanů narazíte na asiaty, černochy a pár cizojazyčných studentů z English in Chester. Proto v drogeriích najdete make-upy, kterými by se dal ozdobit pařížský dort a nikdo by nepoznal, že to není rozteklá čokoláda.

4. Vlaky jezdící podle jízdního řádu.

Nevím, jaká je situace po celé ČR, ale já po dobu školního roku nemám týden, kdy by mi jely všechny vlaky tak, jak mají. Nejvíce mě baví situace, kdy přesedám ze zpožděného vlaku na jiný a stíhám ho jen díky tomu, že jsou zpožděné oba. V jiných případech jsem naštvaná, všude pozdě a nastydlá z klimatizace. Tady vlaky jezdí na sekundy a poskytují připojení k internetu.

5. Oddělené kohoutky.

Stále se mi nestalo, že bych si šla umýt ruce někde, kde by byl jen jeden kohoutek. Ve škole, v restauracích, doma a zkrátka všude je studená oddělená od teplé. Nevím, kdo přišel s tímto geniálním nápadem, kdy oba kohoutky jsou od sebe vzdáleny tak, že se voda nikdy nesetká a tak si můžete vybrat, jestli se radši spálíte nebo vám bude zima.

6. Pečivo.

Pečivo je jedna z věcí, kterou máme my. Chleba ani rohlík tu neexistuje. V obchodech najdete toasty, croissanty, x druhů muffinů, koblihů a donutů. Britové se vymlouvají na vlhké počasí, ve kterém by chléb nebo pbyčejný rohlík do druhého dne zplesnivěl.

7. Brambůrky k obědu.

Další specialitou angličanů jsou brambůrky (nejlépe octové) v balení o velikosti 25g, které vesele přidávají ke každé svačině.

8. Jeden koš na všechno nebo žádný.

V Anglii neumí recyklovat. Spotřeba plastů je abnormální, jelikož všechno se tu prodává ve velkém balení, uvnitř kterého se skrývá dalších šest menších balení, které jsou většinou ještě dvakrát zabalené. Abnormální je také počet popelnic na plasty, papír a sklo, který sahá do mínusu. Proto na ulici musíte vše vyhazovat do jednoho koše, na který narazíte jednou za 20 minut svižné chůze.

9. Silniční provoz v opačném (špatném) směru.

Po příjezdu do Anglie si budete pár dnů až týdnů zvykat na opačný směr jízdy. Pro nás chodce jsou jedinou záchranou nápisy na chodníku "look left" a "look right", které vám poradí, na kterou stranu je třeba se podívat, aby vás nesrazilo auto.

10.  Zdvořilost

Na ulicích místo otrávených lidí čumících do mobilu potkáte crazy angličany, kteří vám ochotně pomohou, poradí a popovídají si s vámi. Rozdíl vidím i o hodinách ve škole, kdy nás učitelé pochválí za dobrou práci i po tom, co máme polovinu cvičení úplně špatně. V rodině se děkuje za jídlo, přeje se hezký den, oslovuje "honey, darling, babe..".