V den odletu - v neděli, jsem si dobalila poslední věci a kolem sedmé jsme společně s rodiči odjeli na letiště. Vysedla jsem z auta, pobrala svých pár švestek, rozloučila se s rodiči a vydala na svou čtyřtýdenní cestu za dobrodružstvím.
Na letišti mě čekala nekonečná fronta na odbavení zavazadel, která nakonec netrvala zdaleka tak dlouho, jak jsem čekala. Odbavená jsem úspěšně prošla pasovou kontrolou, našla správný gate a nasedla do 50 minut zpožděného EasyJetu směrem na Manchester. Z Prahy se mnou letělo asi 30 stejně sporotovně sladěných, světlovlasých, vypracovaných a anglicky mluvících kluků, asi fotbalový tým. Seděli všude možně, jen ne vedle mě, co už. Moji spolusedící byli dva muži, na rozdíl od ostatních jsme neprohodili ani slovo a ani nevím, jestli to byli češi. Let se táhl, ale nakonec jsme okolo půl jedné ranní přistáli v Manchesteru, kde jsem si vyzvedla zavazadlo, nasedla do auta k mladšímu chlápkovi, který držel papír s mým jménem, prohodila s ním pár slov a okolo 1 v noci jsem přijela k nové rodině.
Přivítal mě nový taťka a pes Scruffy. Ukázal mi můj pokoj, zeptal se jestli nemám hlad, jaký byl let, řekl "Good night." a šel spát. Z posledních sil jsem se umyla, vyhrabala z tašky pyžamo a do minuty vyčerpáním usnula. Ráno jsem si přivstala, konečně si při světle prohlédla svůj pokoj, připravila věci do školy, vymyslela dnešní outfit a čekala, co se bude dít. Přišla mě do pokoje přivítat nová mamča, původně američanka, pozvala dolů na snídani a začala povídat. Celkem mě nabila energií, je milá a fakt crazy, co víc si přát.
Během snídaně jsem se seznámila s dalšími spolubydlícími, jimiž jsou dvě italky a jedna argentinka, která je tu už dýl a nabídla se, že nás odvede do školy.
Když jsme stály před University of Chester, tak nám došlo, že English in Chester je asi jinde, takže jsme taxíkem dojely na snad už správnou školu. Ve škole jsme měli uvítací prezentaci, rozdělovací writing, speaking, grammar a listening testy, podle kterých jsme se později dozvěděli, do jaké skupiny jsme zařazeni a jaký level angličtiny máme. Po krátké lunch break následovala krátká prohlídka města a hodinový rozchod, během kterého jsem poznala nové kamarádky! Většina studentů je z Itálie, baví se jen spolu a mluví italsky, takže je občas těžké s někým navázat konverzaci v angličtině. Přesto jsem část odpoledně strávila s němkou, holčinou z Turecka a dvěma staršíma holkama ze Švýcarska. Prošly jsme Chester, daly si sandwich, popovídaly si a vydaly se směrem ke škole, kde nás čekala odpolední hodina na téma Study Skills & British life quiz. Během přednášky pro všechny under 18 jsme dostaly papírky s vyhodnocením našich testů a rozřazením do skupin. Samozřejmě, že nejsem ani s jednou z mých nových kamarádek. Challenge si najít nové!?
Po škole mě čekala cesta dobrodružná cesta domů, protože jsem absolutně nevěděla, kudy kam. Naštěstí jsem byla připravená, do mobilu jsem naťukala adresu mojí rodiny a podle navigace se vydala domů. Nebylo to tak jednoduché, jak jsem čekala, ale to tady asi nebude nic.
Post a Comment
Děkuji za každý komentář!